Pěstování vína je v našich krajích známé od dávných dob. Již v XV. století jsou uváděny vinohrady v okolních obcích. Topolští občané měli své vinohrady pod Komárovem. Tyto polnosti dodnes patří, stejně jako polnosti na okraji katastru napajedelského, topolským občanům. Vinohrady byly velice úrodné a poskytovaly hojnost vína. o topolských majitelích vinic pod Komárovem svědčí poslední vůle topolského občana Václava Rozsypálka z 11. března 1766, ve které odkazuje synům Josefovi půl vinohradu v Novéj hoře, Václavovi vinohrad ve Staréj hoře komárovské, Jakubovi půl vinohradu v Novéj hoře a grunt, dceři Maríně půl vinohradu v Krátkých a Veruně druhou polovinu vinohradu v Krátkých, nebo poslední vůle Šimona Mikošky z roku 1788 a také stížnost topolských občanů Ondry Jaburčíka a Václava Horáka z roku 1719 na březolupské poddané Jana Hanáka a Tchoříka, kteří Topolským v komárovské hoře sebrali dvě vinohradnické motyky, kosířek a vytočili dvě vědra vína.
Teprve později byly založeny vinohrady v Kamencích – Búrovcích. Bylo to celkem 13 parcelek, které jsou opisovány v roce 1828 jako zahrady. Jejich celková výměra byla asi 4000 m2. Révová nemoc – révokaz, která zachvátila vinohrady počátkem dvacátého století, a nižší cena lihu z rozvíjejících se lihovarů zavinily úpadek vinohradů a jejich likvidaci.
Současné vinohrady byly nově vysazeny členy Zahrádkářského svazu v roce 1969 v místech nad původními vinohrady v Búrovcích.
(zdroj. kniha TOPOLNÁ minulost a současnost slovácké obce od Augustina Knota)